Básničky ze smutné lavičky

Vím, že tvorba není aktuální... ale je to z důvodu, že spoustu věcí mám rozepsaných a nepřijdou mi zatím dobré je uveřejnit. Takže třeba časem zase něco přibyde :)

Listí padá z nebe dolů,
byli jsme však chvíli spolu...
Dva světy jak dvě planety,
tak to jsme teďka já a ty...

V plamenech pekelných

1. Sedím s hlavou sklopenou
bratrem je mi jen můj stín,
černou tmou obklopenou
s posledním dopisem tvým.

Proč jsi mě tu nechala?
Vždyť nemyslím na jinou,
pár slov pak dodala,
je to mojí vinou?

Ref.: |: V plamenech pekelných
shoří tvůj svět kouzelný,
stanu se nesmrtelným
a všechno ti to oplatím.

Vrať se zase ke mně zpátky,
skončíme ty věčné hádky
pak ve světle úsvitu
dosáhnem zas pocitu :|
na to všechno doplatím...

2. Není všechno moje vina
co v dopise jsi napsala
přestala ta dlouhá zima
do uší jsi šeptala.

Byli jsme tu pro sebe
tak sakra co je s námi?
Odešla jsi do nebe
a začali nové fámy.

Ref.: V plamenech pekelných...

Datum vzniku: 27. září 2018

Falešný hrad

Nikdy nebudu křehká květinka
ani nechci být jen naivní fiflenka,
jsem zkrátka holka do nepohody
nebudu jen parádou tvý hospody.

Tak přestaň si už se mnou hrát,
pojď postavit společný hrad
kde budeme oba konečně šťastní
a nebudeme si dál lhát.

Kdy přijde čas na tohle čtení
kdy se konečně už všechno změní
kdy otevřeš oči a pochopíš,
že falešnými slovy svět nezměníš.

Tak přestaň mi tu znovu lhát
pojďme stavit společný hrad
kde podíváš se pravdě do očí
a nebudeš si se mnou hrát!

Datum vzniku: 30. října 2018

Rozdělení

I když ráno vysvitne sluníčko
jsou věci, které ti nezapomenu, holčičko.

Přišla jsi a rozdělila
všechno co tu bylo.
Bravo! Taky zničila mi
to co ještě zbylo.

Odloučila přátele,
překopala životy,
zůstala tu naděje,
že nespadnu do nicoty

A tak zase ráno vysvitne sluníčko
nikdy ti už neodpustím, holčičko.
Ukradla jsi co se dalo,
nejbližšího přítele,
zdálo se ti to však málo
vzalas i zbytek naděje...

O přátele přicházíš
a tobě to nedochází.
Jednou tě to dožene,
když ona tohle přežene.

Teď si myslíš, že máš vše
jenže ona ti jen lže
tak proč sakra tohle nevidíš
a sám sebe jen podvádíš...

Datum vzniku: 24. května 2018

Připravuje se...

Oba dva

Oba dva to známe,
co mezi sebou máme
okolí nám nevěří,
myslí, že jsme partneři.

Tohle je úplně jiné
láska se tím jenom mihne.
Chceš být víc než kamarád?
Však takhle ty mě nemáš rád!

Chvíli oba tohle tuší
někdy to však přijít musí
jiná láska než ji známe
silnější přes všechno jasné.

Silnější je než-li kov,
rozumíme si i beze slov.
Jak si tímhle pomůžem?
Když bez sebe být nemůžem!

Datum vzniku: 29. března 2018

Někdy si říkám

Někdy si říkám
jestli bych ti tu chyběla
kdo dělal by ti
strážného anděla

Někdy si říkám
proč moje noc je zas probdělá
a že má existence
je pouze domnělá.

Někdy si říkám
jestli bych ti tu chyběla.
Vždyť já jsem o tebe
přicházet nechtěla.

Někdy si říkám
proč jsem tohle trpěla
a kdy už konečně
budu ta dospělá.

Zbav se toho
co život ti věnoval
Probuď se
vždyť osud tě varoval.

Datum vzniku: 9. května 2018

Cizinka

1. Šero padá, na město tvoje
jsi sama, vidíš tváře dvoje.
Lidi kolem, mají spoustu přání,
ty jen jedno, být normální paní

2. Kolem tebe je spousta tváří,
dívají se a jen ti život maří.
Kdyby někdo pochopil tu tvou,
chladem a mrazem duši rozbitou

3. Lidí ptáš se: "Kde jsem?"
Cizinko, ve městě starém, oou
nenajdeš svůj věčný klid,
hlasy v hlavě, říkají: "Běž pryč!"

Ref.: Jsi cizinka, sama malinká
ztracená ve městě šedém.
Zmizte pryč, já nechci víc,
slyšet váš pitomý smích!

Datum vzniku: 17. prosince 2017

Temná touha

1. Vzadu v koutku schovaná,
a nikým nemilovaná
se skrývá/skrytá temná touha moje,
že být chci jenom tvoje.

Zrada do mé duše vrytá,
vzadu je tam dávno skrytá.
Ale teď chci víc, než měl jsem dřív
zas tě mít a spolu žít.

Ref. 1.: Já vím, ty víš,
že sníš, že smíš
být blíž a mít tě
víc než dřív

Však víc co chceš
já smím být blíž
jen dál mi lžeš
a já to vím.

2. Nemůžem mít vše co chcem
když pořád si tu takhle lžem.
Temnota nám pohltila
všechno hezké zatmavila.

Každý máme na výběr
začít zase nový směr.
Tak dej mi ruku, půjdem spolu
zasít zase lásky trochu.

Ref. 2.: Já vím, ty víš,
že sníš, že smíš
být blíž a mít se
líp než dřív.

Však vím co chcem
my jsme si blíž,
za tím si jdem
a už to vím!

Datum vzniku: 12. března 2018

Jsem tu pro tebe

Dlouho mi bude chybět

tulení na dobrou noc,

slyšet tvůj tichý tep,

nemít už žádnou moc

Vidět tě jak směješ se na mě

vždy ti to sluší, je to tak krásné,

na další pizzové dýchánky,

že tloustnem? Pche tak mám varhánky :D

Chtěla jsem mít víc než jen kamaráda

jelikož stále tě mám víc než jenom ráda

taky vím, že máš mě víc než rád,

ale lepší budeš jako můj kamarád.

Co to kecám, chci tím říct,

že na blízku bych chtěla tě mít,

když objal jsi mě jako kamarádku

a já věděla, že je vše v pořádku.

Jsi mi bližší než kdy mi byl ON,

chci ti pomoct ve všem co můžu
a když ti bude špatně,
vždycky vyslechnu a pomůžu...

Datum vzniku: 8. prosince 2017

Otázka

1. Když do tvých očí se dívám,

takový zvláštní pocit pak mívám.

Jako by země nebyla pode mnou,

nestálost v kolenou, cítím pak najednou

Ref.: Chodím světem sem a tam,

sama sebe se zeptám (ptám, ptám):

"Proč nevzdala jsem tohle dávno?

Když občas cítím v sobě prázdno."

Co já v tobě vlastně mám,

na to se všech pořád ptám (ptám, ptám).

Když mě jenom přehlížíš

A sebe si jen prohlížíš/Sám sebe si prohlížíš.

Přeju si tak strašně moc

zažít zase krásnou noc.

Jenže cítím pořád prázdno,

měla jsem to vzdát už dávno.

Ref. 2.: Chodím světem sem a tam

a cizích lidí se hned ptám:

"Pročpak v sobě máme prázdno?

A není nám to všechno jasno."

Datum vzniku: 4. prosince 2017

Štěstíčko

Obětovala jsem kvůli tobě svoje štěstí,

však teď mě trápí jen slzy bolesti.

Prázdno, které teď v sobě mám,

snad nový směr mi tím bude dán.

"Jsi moje štěstíčko" už nikdy víc mě nevzbudí,

jen bolestná slza, další v očích rozproudí.

Dala jsem ti sebe a ty sis mě vzal,

ukradl a všechny mé city rozdupal.

Až moc hodná já jsem teď,

jenže ty jsi otrávil mou krev.

Ta mě užírá a pálí,

jako tvá mikina co mě teď zahalí.

Už žádná zpráva na dobré ráno,

všechno vyřešilo se tím samo?

Dala jsem ti všechno, už nic víc nemůžu,

jen sama sobě do záhuby si pomůžu.

Datum vzniku: 30. listopadu 2017

Ukradené srdce

Přála jsem si abys mě miloval,

ale jsi teď všechno hezké rozehnal.

Chtěl jsi být víc než kamarád,

jen teď mám pocit, že mě nemáš rád.

Ráno musím zase vstávat,

z postele se těžce vyhrabávat.

Proč? A usmívat se na lidi?

Vždyť to ta srdce moje necítí...

Bavilo mě budit tě tiše,

tvůj rozespalý pohled si mi zaryl do duše.

Pak dlouhé cesty do daleka,

proč se mi teď slza po tváři roztéká?

Srdce rozdrcené na milion kousků,

jako když chceš slepit ukousnutou housku.

Nejde to, kus mě sis navždy vzal

a se stejnou lehkostí jsi odplul v dál.

Tak je to pryč a už nikdy víc,

nebude mě trápit stejný cit.

Tak se měj krásně a nezlob se prosím,

že ve svých snech tě pořád v srdci nosím.

Datum vzniku: 3. prosince 2017

Stejná srdce

On: Jednou takhle k večeru,

šel jsem rovně po směru.

Seděla jsi na náplavce,

podíval jsem se jen krátce.

Dlouhé vlasy do pasu,

zůstal jsem tam v úžasu.

Voda odrážela se ti v očích,

věděl jsem, jak pokec začít

Oba: Potkali se stejné srdce,

tam jednou večer u vody,

před tím život chutnal trpce,

I tak jsme spolu od té doby.

Přišel/přišla jsi mi do života,

najednou není v srdci prázdnota.

Já a ty, my dva teď společně

špatné překonáme konečně.

Ona: Ten večer sama na náplavce,

vlastně trval velmi krátce.

Přišel za mnou cizí kluk,

a rozplynul se Pražský hluk.

Pár slov a hned jsem věděla,

že překvapí mě, jak jsem myslela.

Ale on mi vzal slova z pusy

a svět se přestal rozpadat na kusy.

Oba: Potkali se stejné srdce,

tam jednou večer u vody,

před tím život chutnal trpce,

I tak jsme spolu od té doby.

Přišel/přišla jsi mi do života,

najednou není v srdci prázdnota.

Já a ty, my dva teď společně

špatné překonáme konečně.

Večery ty všechno mění,

ten kdo si toho málo cení

nekouká se kolem sebe

mohl by snadno přijít o tebe.

Zdál se nám krásný sen,

že (od teď/už) jsme spolu každý den.

Tak já, ty, my dva teď společně

Všechno překonáme konečně!

Datum vzniku: 22. srpna 2017

Klacek pod nohy

Jak prkno vedle prkna leží,

tak i ten tvůj život běží.

Hezky kousek po kousku,

máš (k) životu pochoutku.

A když jedno prkno praskne,

do vody se sesype.

Pak ti život řekne jasně,

že takhle teda vážně ne.

Růžové brýle nosíš rád,

chceš být jenom kamarád.

Tak ti život jednou zase

hodil klacek pod nohy...

Datum vzniku: 17. července 2017

Bráškovi

Když déšť mi stéká po vlasech,

tak ptám se tě: Kde pořád seš?

No tak brácho kde tě mám?

Vždyť já život za tebe klidně dám!

Odešel jsi do nebe,

my vzpomínáme na tebe...

Uplynulo tolik let,

život není sladký med.

Dva zůstali jsme ze tří,

jak když slo se rozetříští.

Jeho střepy rozletí se,

do duše pak zabodnou se.

Chybíš nám tu každý den,

už to není krásný sen.

Voda je teď krásně tichá,

jen ta bolest jak bomba tiká.

Život jednou zachránils mi,

když usnula jsem v autě.

Svíčkou spojím se teď s tebou,

jen buď mi dál oporou!

Datum vzniku: 9. srpna 2017

na výročí 6. let

Oheň naděje

Zapálím svíčku,

jak oheň naděje,

co dává mi sílu,

která ve mě je.

Jak oheň plápolá,

mé srdce zahoří,

tak stejně dál volám,

než mě to umoří.

Minulost chci spálit

ať shoří v plameni,

radši se udávit,

než skončit svázaní.

Ke mně jsi vstoupila

jak lehký noční chlad,

a pak jsi blouznila,

ta svíčka zhasla snad?

Zůstala samotná

bez svého plamenu,

tahle tma jednotná,

nikdy nezapomenu!

Datum vzniku: 20. února 2017

Planety

Ve stínu mlhy světlo svítí,
dva světy, dvě planety
není žádné krásné kvítí
dva lidi, dva životy...

Listí padá z nebe dolů
nebudeme nikdy spolu.
Dva světy jak dvě planety,
tak přesně to jsme ja a ty!

V prvním světě slunce svítí,
chci tě vídat, myslím na tebe.
Ve druhém už jsme si jistí,
že jsi sama, že (teď) jsi beze mne...

Listí padá z nebe dolů
nebudeme nikdy spolu.
Dva světy jak dvě planety,
tak přesně to jsme ja a ty!

Datum vzniku: někdy začátek října 2016

Zoufalá duše

Jedu cestou z Prahy domů,

nestihám a uz chci zmizet.

Jedna hádka, kvuli komu?

nechci se tam více zdržet.

Cesta běží, voda plyne

já tu sedím, ruce v klíně.

Zazděny do tmavé kóje

Kde jsi? Princezno moje...

Utíkáš zas před mou duší

kdopak tohle lidi tušil?

Když do dálky se trmácí,

a moje srdce krvácí.

Cesta běží, voda plyne

já tu sedím, ruce v klíně.

Zazděny do tmavé kóje

Kde jsi? Princezno moje...

Pak tě spatřím s úsměvem,

jak zpíváš tóny s kytarou.

Tak snad radši pojedem',

už jsem duší zoufalou.

Datum vzniku: 29. října 2016

Pivoholik

1. Ráno vstanu zas chuť mám,

něco dobrého si dám.

Moje milá to je držák,

jenže já mám chuť na lěžák!

Jedna sklenka, už to cinká,

kdo to se mnou dneska spinká?

Ref.: Já jsem pivo, pivoholik,

vypiju jich bůhvíkolik.

Lahváč, sud či půllitr,

já jsem pivní velmistr!

2. Je to v háji, zase okno,

tohle se mě vážně dotklo.

K pivu jeden panáček,

v tomhle nejsem nováček!

Datum vzniku: 26. prosince 2016

Materialista

Ty jsi materialista

Jenže ja jsem romantik.

Cítíš se jak mentalista

Já zas jako politik.

Nechci zažít pondělí,

chci už zase neděli.

Sebrat se a vstát a jít

být zas šťastná, tebe mít.

Romantickou duši máš

však ostatním ji radši dáš.

Takový jsi přesně ty

sám, tak skrýváš city.

Nemůžu se soustředit,

nemůžu ani pít.

Chci znova probudit

a začít zase žít.

Datum vzniku: 21. prosince 2016

Příběh

Utajovaný, promlčený

Vracela jsem se z Prahy,

ztracená, ale záhy,

čekalo mě překvapení,

takové jaké hned není...

Vstoupila jsem do místnosti,

kde už stáli všichni hosti.

Pak otočím se k podiu,

snad radši se zas napiju!

Jen tam stál v ruce kytaru,

pak zvednul jednu ruku nad hlavu.

K tomu začal zpívat a hrát,

mě spadla brada akorát...

Ten kluk mi vzal slova z pusy,

jeho oči září jako perly rosy.

Kytara zněla a on zpíval,

před očima mi svět se stmíval...

Poznala jsem někoho,

kdo vzal mi slova z úst...

První zpráva, v opilosti

já se držím ke své zlosti.

Od té doby každý den,

mi přijde jako krásný sen.

Po čase, hle novinka!

Jiná hezčí slečinka...

Jak už víš,tak to si piš,

realita přišla blíž...

Pak nic, jen ticho v ústraní,

svět se zase divně naklání...

Slzy doma, úsměv před lidmi,

jen aby všichni byli klidní...

Jen pár slov jsem chtěla říct,

mě už víckrát nezpatříš.

Dva světy jak dvě planety

tak přesně to jsme já a ty...

Jeden večer naděje,

hned se všechno zas směje!

Hlavu plnou toho kluka,

jenom srdce stále puká.

Později, v tom období

když skořice se rozvoní,

přišla černá hodinka,

jedna menší trhlinka.

A byl pryč a kdo to ví?

Kdo další mě vysvobodí?

Není tu, naděje mizí,

v jedné veliké krizi...

Koukám vzhůru na nebe,

a myslím stále na tebe.

Tohle bude trvat ještě chvíli,

minimálně další míli.

Nepodporuj moji slabost,

v srdci probudí se dravost.

Tak pak všechno roztrhá,

čas se jenom promrhá...

Datum vzniku: 5. ledna 2017

Kam dál?

Klikněte zde!